Moratorium pro spotřebitele na splácení hypoték a jiných úvěrů v souvislosti s pandemií covid-19

    S cílem odvrátit hromadný pád dlužníků do dluhové pasti v důsledku opatření přijatých v souvislosti s onemocněním covid-19 vypracovala vláda návrh zákona o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů, který zavádí moratorium na splácení úvěrů a návrh novely zákona o spotřebitelském úvěru, která reguluje výši úroku z prodlení.

    Oba dva návrhy byly 7.dubna schváleny Poslaneckou sněmovnou a 16. dubna je projedná Senát. Předpokládáme, že budou schváleny a v nejbližší době nabude účinnosti publikací ve sbírce zákonů.

    Nejdůležitější novinkou je možnost využít ochrannou dobu – moratorium na splátky úvěru.

    Kterých spotřebitelských úvěrů se možnost moratoria týká

    Možnost využít moratorium se vztahuje na všechny úvěry, které byly sjednány a zároveň načerpány před 26. březnem 2020.

    Bez ohledu na to, zda byly nebo nebyly načerpány, se možnost využít moratorium vztahuje také na úvěry sjednané před 26. březnem 2020, pokud se vážou k nemovitostem. Jde zejména o případy, kdy je úvěr zajištěn nemovitostí, je účelově určen ke koupi nemovitosti, k výstavbě nemovitosti, ke změně stavby nebo k jejímu připojení k veřejným sítím a případy, kdy je úvěr poskytnut stavební spořitelnou ze stavebního spoření.

    Možnost využít moratorium se však nevztahuje na úvěry, u kterých byl úvěrovaný k 26. březnu 2020 v prodlení s plněním dluhu delším než 30 dnů.

    Možnost využít moratorium se také nevztahuje na úvěry, které lze po částečném nebo úplném splacení opakovaně čerpat (např. kontokorenty a úvěry čerpané prostřednictvím kreditních karet), na operativní nájmy a leasingy (vztahuje se však na finanční leasingy), na průběžné poskytování služeb nebo zboží stejného druhu (např. dodávky energií) a na úvěry, při jejichž poskytnutí byla úvěrujícímu přenechána movitá věc a úvěrujícímu nevzniká právo na vrácení peněz (např. úvěry poskytnuté zastavárnami).

    Délka a účinky moratoria

    O dobu trvání moratoria se odkládá čas plnění peněžitých dluhů úvěrovaného vůči úvěrujícímu a současně se o ni prodlužuje doba trvání zajištění úvěru.

    Moratorium začíná běžet od prvního dne prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni, v němž dlužník oznámí úvěrujícímu, že má v úmyslu ochrannou dobu využít. Má jednotnou délku a trvá buď do 31. října 2020, nebo do 31. července 2020, jestliže úvěrovaný v oznámení uvede, že má v úmyslu využít takto zkrácenou ochrannou dobu.

    Za dobu trvání moratoria vzniká úvěrujícímu právo na úrok ve výši sjednané v úvěrové smlouvě, nejvýše však ve výši repo sazby vyhlášené Českou národní bankou (aktuálně 1 % ročně) zvýšené o 8 procentních bodů, celkem tedy 9 % ročně.

    Po dobu trvání moratoria zároveň nevzniká úvěrujícímu právo na jiné průběžně placené platby sjednané ve smlouvě o úvěru než úrok (například poplatky ze vedení úvěrového účtu a další).

    Úrok je splatný až po splnění všech peněžitých dluhů, jejichž čas plnění byl odložen. To znamená, že úvěrovaný po dobu moratoria nebude platit nic a teprve po úplném splacení původního dluhu zaplatí úrok za dobu trvání moratoria (který se v mezidobí neúročí). Pokud má úvěrovaný sjednáno splácení ve splátkách, zůstává po skončení moratoria výše splátek nezměněna a doba trvání úvěru se odpovídajícím způsobem upraví.

    O délku moratoria se zároveň prodlužuje období, pro které byla sjednána pevná zápůjční úroková sazba (např. délka fixace hypotéky).

    Jestliže bylo sjednáno pojištění související s úvěrem (může jít například o pojištění schopnosti splácet, o povinné ručení a havarijní pojištění auta, které je předmětem finančního leasingu), v němž je úvěrující pojistníkem (a není tedy přímá vazba mezi pojistitelem a úvěrovaným), sdělí úvěrující úvěrovanému bez zbytečného odkladu povinnosti spojené s pojištěním, které je úvěrovaný povinen během ochranné doby plnit (např. povinnost platit úvěrujícímu úplatu za sjednanou pojistnou ochranu).

    Případné dohody o odkladu plnění dluhu z důvodu negativního ekonomického dopadu pandemie covid-19 na úvěrovaného uzavřené od 12. března 2020 pozbývají prvním dnem ochranné doby právních účinků vztahujících se k peněžitému dluhu splatnému během ochranné doby nebo po jejím skončení.

    Jak moratorium oznámit

    Úvěrovaný oznámí úvěrujícímu využití ochranné doby písemně nebo jiným způsobem, který úvěrující pro účely oznámení určí. Úvěrující je při tom povinen určit alespoň jeden snadno přístupný způsob oznamování s využitím prostředků komunikace na dálku. Pokud úvěrující takový způsob oznamování neurčí nebo nezpřístupní, může úvěrovaný oznámení učinit jakýmkoliv způsobem, při kterém má záznam o tom, že oznámení úvěrujícímu došlo.

    Oznámení musí obsahovat označení úvěrovaného, prohlášení, že má v úmyslu využít ochrannou dobu z důvodu negativního ekonomického dopadu pandemie covid-19 a označení úvěru, kterého se oznámení týká. Nesplní-li oznámení tyto požadavky, úvěrující bez zbytečného odkladu vyzve úvěrovaného k odstranění vad tohoto oznámení. Pokud oznámení neobsahuje označení úvěru, platí, že se týká všech úvěrů mezi úvěrovaným a úvěrujícím.

    Úvěrující je povinen úvěrovanému bez zbytečného potvrdit přijetí oznámení a do 30 dnů ode dne doručení oznámení sdělit den počátku a konce moratoria a informaci o výši, počtu a četnosti plateb, jež má úvěrovaný provést po skončení ochranné doby, a celkové částce, kterou má úvěrovaný zaplatit.

    Zákaz plateb souvisejících s prodlením úvěrovaných fyzických osob

    Moratorium nevzniká automaticky, aby nastalo, musí úvěrovaný úvěrujícímu využití moratoria oznámit.

    Zákon však bude u úvěrů, na které se vztahuje, bez dalšího plošně chránit všechny dlužníky – fyzické osoby, bez ohledu na (ne)využití ochranné doby tím, že úvěrujícím nebude vznikat právo na platby pro případ prodlení s plněním peněžitých dluhů (úroky z prodlení, smluvní pokuty a další). Toto pravidlo bude platit od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti zákona (pravděpodobně od 1. května) do 31. října 2020.

    U dluhů ze spotřebitelských úvěrů zároveň bude platit, že pokud se spotřebitel ocitne v prodlení delším než 90 dnů, vznikne věřiteli právo pouze na úrok ve výši sjednané v úvěrové smlouvě, nejvýše však ve výši repo sazby vyhlášené Českou národní bankou (aktuálně 1 % ročně) zvýšené o 8 procentních bodů, celkem tedy 9 % ročně. To platí i pro úvěry sjednané před účinností zákona, pokud se dlužník ocitne v prodlení až po ní.

    Předávání informací o využití ochranné doby třetím osobám

    Předá-li úvěrující třetí osobě (typicky registr dlužníků) informaci o některém z následků moratoria (nezaplacení jednotlivé platby), je povinen vždy připojit informaci, že jde o účinky ochranné doby podle zákona.

    Při posuzování schopnosti úvěrovaného splácet dluh nebo riziko nesplacení dluhu ze strany úvěrovaného se následně nesmí nepřihlížet k takto převzaté informaci o následcích moratoria.

    Autor: Hynek Růžička

    Společně s Monikou Herešovou provozovatel advokátní kanceláře specializující se na občanské právo, obchodní právo, náhradu újmy a na pojistné právo. Sepisujeme smlouvy kupní, nájemní, o dílo, o obchodním obchodní zastoupení a další. Řešíme ochranu spotřebitele. Zastupujeme klienty v řízení před soudy a správními orgány. Vymáháme pohledávky.

    Facebook
    LinkedIn