Moratorium na splácení podnikatelských úvěrů v souvislosti s pandemií covid-19

    Vládní opatření přijatá v souvislosti s onemocněním covid-19 silně zasahují ekonomiku a hrozí rizikem masivního nárůstu nesplácených dluhů z úvěrů. Vláda proto vypracovala návrh zákona o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií covid-19, jehož cílem je umožnit dlužníkům odklad splátek, zavést jednotný režim odkladů a úprav splátek a vyřešit regulatorní problémy, které plošné moratorium způsobí finančním institucím.

    Podstata právní úpravy spočívá v možnosti úvěrovaného využít za zákonem daných podmínek ochrannou dobu – moratorium na splátky úvěru.

    Návrh byl 7.4. schválen Poslaneckou sněmovnou a 16.4. jej projedná Senát. Předpokládáme, že návrh bude schválen a v nejbližší době nabude účinnosti publikací ve sbírce zákonů.

    Kterých podnikatelských úvěrů se zákon týká

    Zákon se ve vztahu k úvěrovaným podnikatelům vztahuje na všechny úvěry, které byly sjednány a zároveň načerpány před 26. březnem 2020.

    Bez ohledu na to, zda byly nebo nebyly načerpány, se zákon vztahuje také na úvěry sjednané před 26. březnem 2020, pokud se vážou k nemovitostem. Jde zejména o případy, kdy je úvěr zajištěn nemovitostí nebo právem ní, je účelově určen k nabytí práv k nemovitosti, k výstavbě nemovitosti, ke změně stavby podle stavebního zákona nebo k připojení stavby veřejným sítím.

    Možnost využít moratorium se však nevztahuje na úvěry, u kterých byl úvěrovaný k 26. březnu 2020 v prodlení s plněním dluhu delším než 30 dnů.

    Možnost využít moratorium se dále nevztahuje na úvěry, které lze po částečném nebo úplném splacení opakovaně čerpat (např. revolvingové úvěry, kontokorenty, úvěry čerpané prostřednictvím kreditních karet), na operativní nájmy a leasingy (vztahuje se však na finanční leasingy), na odložené platby, pokud odložení není zpoplatněno a délka odložení není v rozporu s běžnou obchodní praxí, na průběžné poskytování služby nebo dodávání zboží stejného druhu, za které úvěrovaný může platit v průběhu jejich poskytování formou splátek (např. dodávky energií a ICT služeb) a na úvěry, při jejichž poskytnutí byla úvěrujícímu přenechána movitá věc a úvěrujícímu nevzniká právo na vrácení peněz (nevztahuje se tedy např. na zastavárny).

    Možnost využít moratorium se rovněž nevztahuje na specifické úvěry související s investičními nástroji a finančními trhy, například na investiční nástroje (dluhopisy a deriváty, které mají povahu úvěru), na úvěry určené k obchodu s investičními nástroji, na závazky, z nichž vzniká pohledávka finančního charakteru podle zákona o finančním zajištění, na finanční záruku a na úvěry poskytnuté penzijním společnostem a osobám regulovaným podle zákona upravujícího doplňkový dohled ve finančních konglomerátech.

    Délka a účinky moratoria

    O dobu trvání moratoria se odkládá čas plnění peněžitých dluhů úvěrovaného vůči úvěrujícímu a současně se o ni prodlužuje doba trvání zajištění úvěru.

    Moratorium začíná běžet od prvního dne prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni, v němž úvěrovaný oznámí úvěrujícímu, že má v úmyslu ochrannou dobu využít. Má jednotnou délku a trvá buď do 31. října 2020, nebo do 31. července 2020, jestliže úvěrovaný v oznámení uvede, že má v úmyslu využít takto zkrácenou ochrannou dobu.

    Úvěrujícímu vzniká za dobu trvání ochranné doby právo na úrok ve výši odpovídající úroku, který byl sjednán v úvěrové smlouvě.

    Pokud je úvěrovaný právnickou osobou, je úrok splatný během moratoria v čase sjednaných splátek. V praxi to znamená, že se jednotlivé splátky v plné výši (jistina + úrok) odloží o dobu trvání moratoria, úvěrovaný je však během něj povinen platit v původních termínech úrok ve výši podle úvěrové smlouvy.

    Pokud je úvěrovaný podnikatelem-fyzickou osobou, je úrok splatný až po splnění všech peněžitých dluhů, jejichž čas plnění byl odložen. To znamená, že úvěrovaný po dobu moratoria nebude platit nic a teprve po úplném splacení původního dluhu zaplatí úrok za dobu trvání moratoria (který se v mezidobí neúročí).

    Pokud má úvěrovaný sjednáno splácení ve splátkách, zůstává po skončení moratoria výše splátek nezměněna a doba trvání úvěru se odpovídajícím způsobem upraví.

    Pokud je úvěrovaný právnickou osobou, vzniká úvěrujícímu za dobu trvání moratoria právo na jiné průběžně placené platby než úrok, které jsou sjednány ve smlouvě o úvěru (typicky poplatky za vedení úvěrového účtu). Pokud je úvěrovaný fyzickou osobou, úvěrujícímu právo na tyto platby nevzniká.

    Jestliže bylo sjednáno pojištění související s úvěrem (může jít například o pojištění schopnosti splácet, o povinné ručení a havarijní pojištění auta, které je předmětem finančního leasingu), v němž je úvěrující pojistníkem (a není tedy přímá vazba mezi pojistitelem a úvěrovaným), sdělí úvěrující úvěrovanému bez zbytečného odkladu povinnosti spojené s pojištěním, které je úvěrovaný povinen během ochranné doby plnit (např. povinnost platit úvěrujícímu úplatu za sjednanou pojistnou ochranu).

    Dohody o odkladu plnění dluhu z důvodu negativního ekonomického dopadu pandemie covid-19 na úvěrovaného uzavřené od 12. března 2020 pozbývají prvním dnem ochranné doby právních účinků vztahujících se k peněžitému dluhu splatnému během ochranné doby nebo po jejím skončení.

    Jak moratorium oznámit

    Úvěrovaný oznámí úvěrujícímu využití ochranné doby písemně nebo jiným způsobem, který úvěrující pro účely oznámení určí. Úvěrující je při tom povinen určit alespoň jeden snadno přístupný způsob oznamování s využitím prostředků komunikace na dálku. Pokud úvěrující takový způsob oznamování neurčí nebo nezpřístupní, může úvěrovaný oznámení učinit jakýmkoliv způsobem, při kterém má záznam o tom, že oznámení úvěrujícímu došlo.

    Oznámení musí obsahovat označení úvěrovaného, prohlášení, že má v úmyslu využít ochrannou dobu z důvodu negativního ekonomického dopadu pandemie COVID-19 a označení úvěru, kterého se oznámení týká. Nesplní-li oznámení tyto požadavky, vyzve úvěrující bez zbytečného úvěrovaného k odstranění vad tohoto oznámení. Pokud oznámení neobsahuje označení úvěru, platí, že se týká všech úvěrů mezi úvěrovaným a úvěrujícím.

    Úvěrující je povinen úvěrovanému bez zbytečného potvrdit přijetí oznámení a do 30 dnů ode dne doručení oznámení sdělit den počátku a konce moratoria a informaci o výši, počtu a četnosti plateb, jež má úvěrovaný provést po skončení ochranné doby, a celkové částce, kterou má úvěrovaný zaplatit.

     

    Zákaz plateb souvisejících s prodlením úvěrovaných fyzických osob

    Moratorium nevzniká automaticky, aby nastalo, musí úvěrovaný úvěrujícímu využití moratoria oznámit.

    Zákon však bude u úvěrů, na které se vztahuje, bez dalšího plošně chránit všechny dlužníky – fyzické osoby, bez ohledu na (ne)využití ochranné doby tím, že úvěrujícím nebude vznikat právo na platby pro případ prodlení s plněním peněžitých dluhů (úroky z prodlení, smluvní pokuty a další). Toto pravidlo bude platit od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti zákona (pravděpodobně od 1. května) do 31. října 2020

    Další povinnosti

    Oznámí-li úvěrovaný – právnická osoba úvěrujícímu, že má v úmyslu využít ochrannou dobu, je povinen zdržet se během ochranné doby nakládání s majetkem, který by mohl sloužit k uspokojení úvěrujícího, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení.

    Předávání informací o využití ochranné doby třetím osobám

    Předá-li úvěrující třetí osobě informaci o některém z následků moratoria, je povinen vždy připojit informaci, že jde o účinky ochranné doby podle zákona.

    Při posuzování schopnosti úvěrovaného splácet dluh nebo riziko nesplacení dluhu ze strany úvěrovaného se nepřihlíží k převzaté informaci o následcích moratoria.

    Autor: Hynek Růžička

    Partner advokátní kanceláře specializující se na pojistné právo, obchodní právo a na náhradu škody. Je rovněž autorem komentáře k občanskému zákoníku vydaného v nakladatelství C. H. Beck (Petrov, Výtisk, Beran a kol), konkrétně části týkající se pojištění.

    Facebook
    LinkedIn